heliofilní

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɛlɪjɔfɪlɲiː]

dělení

• he-lio-fil-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní
genitiv	heliofilního	heliofilního	heliofilní	heliofilního	heliofilních	heliofilních	heliofilních	heliofilních
dativ	heliofilnímu	heliofilnímu	heliofilní	heliofilnímu	heliofilním	heliofilním	heliofilním	heliofilním
akuzativ	heliofilního	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní
vokativ	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní	heliofilní
lokál	heliofilním	heliofilním	heliofilní	heliofilním	heliofilních	heliofilních	heliofilních	heliofilních
instrumentál	heliofilním	heliofilním	heliofilní	heliofilním	heliofilními	heliofilními	heliofilními	heliofilními

význam

1. (odborně) vyhledávající přímé sluneční světlo, světlomilný
   • Svižníkovití (Cicindelidae) - například svižník polní (Cicindela campestris) - jsou rychle se pohybující, většinou teplomilní či heliofilní (žijící na slunci) predátoři s mohutnými mandibulami, jejichž larvy si vyhrabávají hluboké nory, kde číhají na kořist.

překlady

1. vyhledávající sluneční světlo

   • angličtina: heliophilous

synonyma

1. světlomilný, slunomilný, sciofobní

antonyma

1. heliofobní, temnomilný, stínomilný, sciofilní