čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ɦɛrbaːr̝̊]

dělení

editovat
  • her-bář

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ herbář herbáře
genitiv herbáře herbářů
dativ herbáři herbářům
akuzativ herbář herbáře
vokativ herbáři herbáře
lokál herbáři herbářích
instrumentál herbářem herbáři

význam

editovat
  1. kolekce sušených rostlin
    • O školních sbírkách u nás nebylo zdání; až na reálce jsem poznal malý fyzikální kabinet, sbíral jsem brouky a dělal si herbář.[1]
  2. kniha popisující léčivé účinky rostlin
    • Pohledši z okna, zdali otec přichází, posadila se, aby si čas ukrátila, ke stolu, na němž veliký, mnohými obrázky ozdobený a rukou otce jejího psaný latinský herbář ležel, a začala v něm čísti. Za chvíli otevřely se dvéře, a do komnaty vešel otec.[2]

překlady

editovat
  1. sbírka
  2. kniha

poznámky

editovat
  1. Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem
  2. Josef Kajetán Tyl: Dekret Kutnohorský