čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ɦɲiːpat]

dělení editovat

  • hní-pat

etymologie editovat

Může být příbuzné s anglickým nap (ze staroanglického hnappian) či německým nippen, obojím ve významu dřímat.[1]

sloveso editovat

  • nedokonavé
  • intranzitivní

varianty editovat

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas hnípám hnípáš hnípá hnípáme hnípáte hnípají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
hnípej hnípejme hnípejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné hnípal hnípala hnípalo hnípali hnípaly hnípala
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný hnípaje hnípajíc hnípajíce

význam editovat

  1. (v obecném jazyce, expresivně, hanlivě) spát
    • Nakonec vybídla energicky rozespalého závodčího, aby šel vzbudit pana strážmistra, to že není žádný pořádek, když se tak dlouho hnípá.[2]
    • Ač oholen a umyt, vždy trochu špinavý, máš dobře city tlumit, ba nemít pohlaví, smíš hnípat, vždy však ve spěchu…[3]

synonyma editovat

  1. chrnět

překlady editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „hnípat“, s. 205.
  2. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  3. Karel Kryl: Pochyby