hořej

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɦɔr̝ɛj]

sloveso

• intranzitivní

význam

1. (v obecném jazyce) třetí osoba množného čísla indikativu přítomného času slovesa hořet
   • On totiž ve fabrice blafnul i sklad modelů, a že to je ňákej oheň, když hořej barvy . Uhasit ho trvalo hnedle tejden.

synonyma

1. plápolaj, (nářečně) hořijó (neutrálně) hoří

související

• vyhořej
• nehořej
• dohořej
• shořej