holubník
Možná hledáte Holubník.
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ɦɔlʊbɲiːk]
dělení editovat
- ho-lub-ník
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | holubník | holubníky |
| genitiv | holubníka / holubníku | holubníků |
| dativ | holubníku | holubníkům |
| akuzativ | holubník | holubníky |
| vokativ | holubníku | holubníky |
| lokál | holubníku | holubnících |
| instrumentál | holubníkem | holubníky |
význam editovat
- příbytek chovaných holubů
- Na dvoře stál bíle natřený holubník.
- Regulace holubů v holubníku probíhá tak, že holubům je část vajec odebírána a měněna za umělá.[1]
- (přeneseně) nepořádek, zpravidla týkající se nedodržování časového řádu, smluvených časů apod.
- Škola není holubník!
překlady editovat
- příbytek pro holuby
- angličtina: dovecot
- francouzština: pigeonnier m, colombier m
- italština: colombaia ž
- němčina: Taubenschlag m
- ruština: голубятня ž
- slovenština: holubník m
- španělština: palomar m
- —
synonyma editovat
související editovat
slovní spojení editovat
poznámky editovat
externí odkazy editovat
Článek Holubník ve Wikipedii
