hopkujíc

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔpkʊjiːt͡s]

dělení

• hop-ku-jíc

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa hopkovat
   • „O, vím to, matinko, vím to a jsem tím jista!“ volala Hedda, hopkujíc po pokoji.

související

• hopkuje
• hopkujíce