horúčava

slovenština

výslovnost

• IPA: [ɦɔruːt͡ʃava]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	horúčava	horúčavy
genitiv	horúčavy	horúčav
dativ	horúčave	horúčavám
akuzativ	horúčavu	horúčavy
lokál	horúčave	horúčavách
instrumentál	horúčavou	horúčavami

význam

1. horko, vedro
   • Cez žatvu toho roku bola taká horúčava, že prišiel na dobytok mor. – Přes sklizeň toho roku bylo takové horko, že přišel na dobytek mor.