hromádka

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦrɔmaːtka]

dělení

• hro-mád-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hromádka	hromádky
genitiv	hromádky	hromádek
dativ	hromádce	hromádkám
akuzativ	hromádku	hromádky
vokativ	hromádko	hromádky
lokál	hromádce	hromádkách
instrumentál	hromádkou	hromádkami

význam

1. (zdrobněle) hromada
2. (hovorově) výkaly domácího mazlíčka
   • Poté co jsme si přinesli štěně domů, udělalo v mžiku na koberci hromádku.

fráze a idiomy

• žít na hromádce