hubě

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦʊbjɛ]

dělení

• hu-bě

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. dativ singuláru substantiva huba
2. lokál singuláru substantiva huba
   • Na vysokém dubě, sýrec držíc v hubě, paní vrána seděla, sýr ten snísti hleděla.

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa hubit
   • Tedy prošel císař zemí, pále a hubě i bije až ku Praze.