čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈɦʊspeˌɲitiː]

dělení editovat

  • hu-s-pe-ni-tý

etymologie editovat

Odvozeno od podstatného jména huspenina pomocí přípony -tý.

přídavné jméno editovat

  • tvrdé

skloňování editovat

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ huspenitý huspenitý huspenitá huspenité huspenití huspenité huspenité huspenitá
genitiv huspenitého huspenitého huspenité huspenitého huspenitých huspenitých huspenitých huspenitých
dativ huspenitému huspenitému huspenité huspenitému huspenitým huspenitým huspenitým huspenitým
akuzativ huspenitého huspenitý huspenitou huspenité huspenité huspenité huspenité huspenitá
vokativ huspenitý huspenitý huspenitá huspenité huspenití huspenité huspenité huspenitá
lokál huspenitém huspenitém huspenité huspenitém huspenitých huspenitých huspenitých huspenitých
instrumentál huspenitým huspenitým huspenitou huspenitým huspenitými huspenitými huspenitými huspenitými

význam editovat

  1. želatinový,[1] připomínající huspeninu
    • Kyselina pektinová popsána jakožto beztvará bílá hmota huspenitá, nerozpustná ve vodě i v alkoholu a aetheru, snadno rozpustná v alkaliích.[2]
  2. (v mykologii) druhový přívlastek stopkovýtrusé houby rosolozub huspenitý
    • Jehličnaté pařezy místy obrůstá rosolozub huspenitý a jinde zase třepenitka maková.[3]

slovní spojení editovat

synonyma editovat

  1. želatinový, rosolový, rosolovitý, sulcový, aspikový
  2. gelatinosum

poznámky editovat

  1. KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 6. Praha : František Šimáček, 1890. Dostupné online. Heslo „Huspenitý“, s. 395.
  2. VOTOČEK, Emil. Pektinové látky. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. Díl 19, s. 416–417.
  3. ALEŠ, Vít. Na houbách 17. listopadu.... Praha : Česká mykologická společnost, 2013-11-18. Dostupné online.