čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • hu-su

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

význam editovat

  1. akuzativ singuláru substantiva husa
    • Náš kocourek rozmrzelý sněd' jen husu, nechal zelí, to mu bylo mdlé; když jsme se to dozvěděli, náš kocourek, vždycky bdělý, věděl, že je zle.[1]

poznámky editovat

  1. Josef Václav Sládek: Zvony a zvonky