čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • hu-su

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

význam

editovat
  1. akuzativ singuláru substantiva husa
    • Náš kocourek rozmrzelý sněd' jen husu, nechal zelí, to mu bylo mdlé; když jsme se to dozvěděli, náš kocourek, vždycky bdělý, věděl, že je zle.[1]

poznámky

editovat
  1. Josef Václav Sládek: Zvony a zvonky