čeština editovat

výslovnost editovat

homofony editovat

dělení editovat

  • hu-sy

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

význam editovat

  1. genitiv singuláru substantiva husa
    • Náš kocourek, rudovousek, nesněd' nám jen husy kousek, on sněd' celou hus![1]
    • Netrvalo dlouho, přišla hospodyně pro husu a kohoutek ku svému ustrnutí zcela dobře slyšel, co povídala hospodáři. „Pantáto, jedné husy budeme mít málo na posvícení, dám na pekáč ještě kohouta.“[2]
  2. nominativ plurálu substantiva husa
    • V kaluži sprahlé návsi husy křičí, a dobytka řev duní v táhlém echu.[3]
  3. akuzativ plurálu substantiva husa
    • Nebudete nic dělávat, na peci na louči spávat, pěkně vám ujde čas; kdyby vás to netěšilo, věděla bych také dílo, moh' byste husy pást.[4]
    • Potkal jsem studánku a řekli jsme si více, než lidé říci mohou si. Pak, když jsem odcházel od této křtitelnice, usmíval jsem se na husy.[5]
  4. vokativ plurálu substantiva husa

poznámky editovat