ignorace

čeština

výslovnost

• IPA: [ɪgnɔrat͡sɛ]

dělení

• ig-no-ra-ce

etymologie

První význam, který je původní, je z latinského ignorare (nevědět, neznat). Druhý význam je novější a vznikl tak, že na slovo přešel význam verbálního substantiva ignorování od slovesa ignorovat z německého ignorieren stejného významu (čili vědomě něco nebo někoho přehlížet, opomíjet, nehlásit se k někomu, nevšímat si ho).

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ignorace	ignorace
genitiv	ignorace	ignorací
dativ	ignoraci	ignoracím
akuzativ	ignoraci	ignorace
vokativ	ignorace	ignorace
lokál	ignoraci	ignoracích
instrumentál	ignorací	ignoracemi

význam

1. (řidčeji) hrubá neznalost, nevědomost; hloupost
   • Klid a laskavost, k nimž nás vybízí naše pedagogické svědomí, bychom neměli zaměňovat za nemístnou a nezdůvodněnou toleranci vůči opravdu neomluvitelným projevům žákovské ignorace a neznalosti.
2. vědomé přehlížení, ignorování
   • Nevšímavost a ignorace jsou základními problémy lidstva ve všech částech světa, v každé době. Lidé se příliš zabývají sami sebou a nechtějí vidět, co se děje jejich bližním.

synonyma

1. ignoranství, ignorance, omezenost, primitivnost, primitivita, zpátečnictví, neznalost, nevzdělanost, negramotnost, nevědomost, hloupost, tupost
2. ignorování, přehlížení, nevšímavost, přezíravost, lhostejnost, pomíjení

související

• ignorant
• ignorantka
• ignorovat
• ignorování
• ignorance
• ignoranství