indyk

polština

výslovnost

• IPA: [ˈĩndɨk]
•  indyk^{? • info}

etymologie

Z latinského indicus, to ze starořeckého ἰνδικός (adjektivum od Ἰνδία (Indie). Srovnej s ruským индюк, jidiš אינדיק, běloruským індычка, ukrajinským індик.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	indyk	indyki
genitiv	indyka	indyków
dativ	indykowi	indykom
akuzativ	indyka	indyki
instrumentál	indykiem	indykami
lokál	indyku	indykach
vokativ	indyku	indyki

význam

1. krocan

související

• indyczka
• indyczy