inimicus

latina

podstatné jméno

• rod mužský (maskulinum)
• 2. deklinace (o-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	inimīcus	inimīcī
genitiv	inimīcī	inimīcōrum
dativ	inimīcō	inimīcīs
akuzativ	inimīcum	inimīcōs
vokativ	inimīce	inimīcī
ablativ	inimīcō	inimīcīs

význam

1. nepřítel

antonyma

1. amicus

přídavné jméno

• 1. a 2. deklinace

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	inimīcus	inimīca	inimīcum	inimīcī	inimīcae	inimīca
genitiv	inimīcī	inimīcae	inimīcī	inimīcōrum	inimīcārum	inimīcōrum
dativ	inimīcō	inimīcae	inimīcō	inimīcīs	inimīcīs	inimīcīs
akuzativ	inimīcum	inimīcam	inimīcum	inimīcōs	inimīcās	inimīca
vokativ	inimīce	inimīca	inimīcum	inimīcī	inimīcae	inimīca
ablativ	inimīcō	inimīcā	inimīcō	inimīcīs	inimīcīs	inimīcīs

význam

1. nepřátelský, protivící se

související

• inimicitia