iubilemus

latina

výslovnost

• IPA: [jʊ.bɪˈlɛːmʊs]

sloveso

• 1.konjugace (A-kmeny)

význam

1. první osoba čísla množného konjunktivu přítomného rodu činného slovesa iubilāre — radujme se, veselme se; že se radujeme

synonyma

1. gaudeamus, exultemur

související

• iubilāmus
• iubilāverimus
• iubilārēmus
• iubilēmur
• iubilāvissēmus