jednohlasný

čeština

výslovnost

• IPA: [jɛdnɔɦlasniː]

dělení

• jed-no-hla-s-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	jednohlasný	jednohlasný	jednohlasná	jednohlasné	jednohlasní	jednohlasné	jednohlasné	jednohlasná
genitiv	jednohlasného	jednohlasného	jednohlasné	jednohlasného	jednohlasných	jednohlasných	jednohlasných	jednohlasných
dativ	jednohlasnému	jednohlasnému	jednohlasné	jednohlasnému	jednohlasným	jednohlasným	jednohlasným	jednohlasným
akuzativ	jednohlasného	jednohlasný	jednohlasnou	jednohlasné	jednohlasné	jednohlasné	jednohlasné	jednohlasná
vokativ	jednohlasný	jednohlasný	jednohlasná	jednohlasné	jednohlasní	jednohlasné	jednohlasné	jednohlasná
lokál	jednohlasném	jednohlasném	jednohlasné	jednohlasném	jednohlasných	jednohlasných	jednohlasných	jednohlasných
instrumentál	jednohlasným	jednohlasným	jednohlasnou	jednohlasným	jednohlasnými	jednohlasnými	jednohlasnými	jednohlasnými

význam

1. stejně znějící
   • Skladby [Peter Nagy] nové prokládal těmi klasickými. Stejně jako u jeho slovenské kolegyně Jany Kirschner se hlučínský dav proměnil v jednohlasný sbor.
2. (schválený) všemi hlasy
   • Rozhodnutí třineckých radních bylo jednohlasné.

synonyma

1. jednohlasý
2. jednomyslný

související

• jednohlasně