jezovita

čeština

výslovnost

• IPA: [jɛzɔvɪta]

dělení

• je-zo-vi-ta

varianty

• (řidčeji) jezuvita

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	jezovita	jezovité / jezoviti
genitiv	jezovity	jezovitů
dativ	jezovitovi	jezovitům
akuzativ	jezovitu	jezovity
vokativ	jezovito	jezovité / jezoviti
lokál	jezovitovi	jezovitech
instrumentál	jezovitou	jezovity

význam

1. (zastarale, hanlivě) jezuita
   • Jezovité zničili naši svobodu, zničili na hranici naši literaturu, uložili jsou národ český do hrobu.
   • Domácí mluvil sice sladce jako jezovita, každé jeho slovo bylo napuštěno medem, ale byla to výpověď!