juttu

finština

výslovnost

• IPA: [ˈjutːu]

dělení

• jut-tu

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru valo
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	juttu	jutut
genitiv	jutun	juttujen
akuzativ	jutun juttu	jutut
partitiv	juttua	juttuja
essiv	juttuna	juttuina
translativ	jutuksi	jutuiksi
inessiv	jutussa	jutuissa
elativ	jutusta	jutuista
illativ	juttuun	juttuihin
adessiv	jutulla	jutuilla
ablativ	jutulta	jutuilta
allativ	jutulle	jutuille
abessiv	jututta	jutuitta
komitativ	—	juttuine
instruktiv	—	jutuin

význam

1. příběh, vypravování

synonyma

1. kertomus, tarina

související

• jutella