kání

čeština

výslovnost

• IPA: [kaːɲiː]

dělení

• ká-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kání	kání	kání	kání	kání	kání	kání	kání
genitiv	káního	káního	kání	káního	káních	káních	káních	káních
dativ	kánímu	kánímu	kání	kánímu	káním	káním	káním	káním
akuzativ	káního	kání	kání	kání	kání	kání	kání	kání
vokativ	kání	kání	kání	kání	kání	kání	kání	kání
lokál	káním	káním	kání	káním	káních	káních	káních	káních
instrumentál	káním	káním	kání	káním	káními	káními	káními	káními

význam

1. související s kánětem