ký

čeština

výslovnost

• IPA: [kiː]

zájmeno

• tázací
• vztažné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ký	ký	ká	ké	cí	ké	ké	ká
genitiv	kého / kýho	kého	ké	kého	kých	kých	kých	kých
dativ	kému	kému	ké	kému	kým	kým	kým	kým
akuzativ	kého	ký	kou	ké	ké	ké	ké	ká
vokativ	—	—	—	—	—	—	—	—
lokál	kém	kém	ké	kém	kých	kých	kých	kých
instrumentál	kým	kým	kou	kým	kými	kými	kými	kými

význam

1. (zastarale, knižně) který, jaký
   • „Ký pak hřích,“ řekl sem já, „mistrem sedmerého umění se psáti, a žádného neuměti?“
   • Jsouc ustavičně hudbou kolébána, slavíkem v noci a pěnicí z rána, a když i této nápěv usíná, ký div, že vlastní píseň počíná!

související

• kýs
• kýsi