češtinaEditovat

výslovnostEditovat

zájmenoEditovat

  • tázací
  • vztažné

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ
genitiv kého / kýho kého kého kých kých kých kých
dativ kému kému kému kým kým kým kým
akuzativ kého kou
vokativ
lokál kém kém kém kých kých kých kých
instrumentál kým kým kou kým kými kými kými kými

významEditovat

  1. (zastarale, knižně) který, jaký[1]
    • „Ký pak hřích,“ řekl sem já, „mistrem sedmerého umění se psáti, a žádného neuměti?“[2]
    • Jsouc ustavičně hudbou kolébána, slavíkem v noci a pěnicí z rána, a když i této nápěv usíná, ký div, že vlastní píseň počíná![3]

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2013-03-12]. Heslo .
  2. Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce
  3. Jaroslav Vrchlický: Dni a noci, báseň Duše v zpěvu