křiví

čeština

výslovnost

• IPA: [kr̝̊ɪviː]

homofony

• křivý

dělení

• kři-ví

přídavné jméno

význam

1. nominativ plurálu rodu mužského životného adjektiva křivý
   • „Bůh jest svědek, tomu, co křiví svědkové proti mně svědčí, nikdy jsem neučil, ale pro pravdu evangelia chci dnes radostně umříti.“ (Jan Hus)
2. vokativ plurálu rodu mužského životného adjektiva křivý

sloveso

význam

1. třetí osoba jednotného i množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa křivit
   • Sahá si na šíji a křiví hubu, kouká užasle na zkrvácenou dlaň a na tři muže.