kabřincový

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkabr̝ɪnt͡sɔviː]

dělení

• ka-b-řin-co-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kabřincový	kabřincový	kabřincová	kabřincové	kabřincoví	kabřincové	kabřincové	kabřincová
genitiv	kabřincového	kabřincového	kabřincové	kabřincového	kabřincových	kabřincových	kabřincových	kabřincových
dativ	kabřincovému	kabřincovému	kabřincové	kabřincovému	kabřincovým	kabřincovým	kabřincovým	kabřincovým
akuzativ	kabřincového	kabřincový	kabřincovou	kabřincové	kabřincové	kabřincové	kabřincové	kabřincová
vokativ	kabřincový	kabřincový	kabřincová	kabřincové	kabřincoví	kabřincové	kabřincové	kabřincová
lokál	kabřincovém	kabřincovém	kabřincové	kabřincovém	kabřincových	kabřincových	kabřincových	kabřincových
instrumentál	kabřincovým	kabřincovým	kabřincovou	kabřincovým	kabřincovými	kabřincovými	kabřincovými	kabřincovými

význam

1. související s kabřincem