kanclerz

polština

výslovnost

• IPA: [ˈkan.t͡slɛʂ]
•  kanclerz^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kanclerz	kanclerze
genitiv	kanclerza	kanclerzy
dativ	kanclerzowi	kanclerzom
akuzativ	kanclerza	kanclerzy
instrumentál	kanclerzem	kanclerzami
lokál	kanclerzu	kanclerzach
vokativ	kanclerzu	kanclerze

význam

1. kancléř

související

• kanclerski
• kanclerstwo
• kanclerzyna