kapouní

čeština

výslovnost

• IPA: [kapɔʊɲiː]

dělení

• ka-pou-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní
genitiv	kapouního	kapouního	kapouní	kapouního	kapouních	kapouních	kapouních	kapouních
dativ	kapounímu	kapounímu	kapouní	kapounímu	kapouním	kapouním	kapouním	kapouním
akuzativ	kapouního	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní
vokativ	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní	kapouní
lokál	kapouním	kapouním	kapouní	kapouním	kapouních	kapouních	kapouních	kapouních
instrumentál	kapouním	kapouním	kapouní	kapouním	kapouními	kapouními	kapouními	kapouními

význam

1. související s kapounem
   • A jejich hloupinké kupecké dcerušky vdávají se ochotně za každého, nosí-li jen na kabátě výložek aneb kapouní péra na klobouku.