kaučukový

čeština

výslovnost

• IPA: [kaʊ̯t͡ʃʊkɔviː]

dělení

• kau-ču-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kaučukový	kaučukový	kaučuková	kaučukové	kaučukoví	kaučukové	kaučukové	kaučuková
genitiv	kaučukového	kaučukového	kaučukové	kaučukového	kaučukových	kaučukových	kaučukových	kaučukových
dativ	kaučukovému	kaučukovému	kaučukové	kaučukovému	kaučukovým	kaučukovým	kaučukovým	kaučukovým
akuzativ	kaučukového	kaučukový	kaučukovou	kaučukové	kaučukové	kaučukové	kaučukové	kaučuková
vokativ	kaučukový	kaučukový	kaučuková	kaučukové	kaučukoví	kaučukové	kaučukové	kaučuková
lokál	kaučukovém	kaučukovém	kaučukové	kaučukovém	kaučukových	kaučukových	kaučukových	kaučukových
instrumentál	kaučukovým	kaučukovým	kaučukovou	kaučukovým	kaučukovými	kaučukovými	kaučukovými	kaučukovými

význam

1. vztahující se ke kaučuku
   • Slunce palčivé zničilo výpary a rozředilo vzduch. Voda byla by se zdála teplou i tomu, kdo neměl dvojnásobný obal kaučukový.

překlady

1. • němčina: Kautschuk-