kazuistický

čeština

výslovnost

• IPA: [kazʊjɪscɪt͡skiː]

dělení

• ka-zui-s-tic-ký

etymologie

Z latinského casus (případ).

varianty

• kasuistický

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kazuistický	kazuistický	kazuistická	kazuistické	kazuističtí	kazuistické	kazuistické	kazuistická
genitiv	kazuistického	kazuistického	kazuistické	kazuistického	kazuistických	kazuistických	kazuistických	kazuistických
dativ	kazuistickému	kazuistickému	kazuistické	kazuistickému	kazuistickým	kazuistickým	kazuistickým	kazuistickým
akuzativ	kazuistického	kazuistický	kazuistickou	kazuistické	kazuistické	kazuistické	kazuistické	kazuistická
vokativ	kazuistický	kazuistický	kazuistická	kazuistické	kazuističtí	kazuistické	kazuistické	kazuistická
lokál	kazuistickém	kazuistickém	kazuistické	kazuistickém	kazuistických	kazuistických	kazuistických	kazuistických
instrumentál	kazuistickým	kazuistickým	kazuistickou	kazuistickým	kazuistickými	kazuistickými	kazuistickými	kazuistickými

význam

1. (v právu) týkající se konkrétně vymezeného případu, nikoli obecně definované množiny případů

související

• kazuistika