Z německého Kellner — číšník, sklepník, které ze středověkolatinského cellenarius.
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
kelner
|
kelneři
|
| genitiv
|
kelnera
|
kelnerů
|
| dativ
|
kelneru / kelnerovi
|
kelnerům
|
| akuzativ
|
kelnera
|
kelnery
|
| vokativ
|
kelnere
|
kelneři
|
| lokál
|
kelnerovi
|
kelnerech
|
| instrumentál
|
kelnerem
|
kelnery
|
- (v obecném jazyce, hovorově) číšník
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
kelner
|
kelnerzy
|
| genitiv
|
kelnera
|
kelnerów
|
| dativ
|
kelnerowi
|
kelnerom
|
| akuzativ
|
kelnera
|
kelnerów
|
| instrumentál
|
kelnerem
|
kelnerami
|
| lokál
|
kelnerze
|
kelnerach
|
| vokativ
|
kelnerze
|
kelnerzy
|
- číšník
