kikker

nizozemština

výslovnost

•  ˈkɪ.kər^{? • info}
• IPA: [ˈkɪ.kər]

etymologie

Zřejmě onomatopoeického původu podle charakteristického zvuku, vlastně tedy něco jako „kvákal(ka)“.

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. (v zoologii) žába, skokan

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kikker	kikkers

synonyma

1. (zastarale) puit, kikvors, vors

související

• kikerland
• pijlgifkikker
• kikkerperspectief
• blitskikker
• mafkikker
• kikkerbil
• driftkikker
• kikkererwt (cizrna, turecký hrách)
• kikkervisje
• kikkerbloed
• kikkergezwel