kilise

turečtina

výslovnost

• IPA: [ciliˈsɛ]

etymologie

• Z řeckého εκκλησία (ekklisía)

dělení

• ki-li-se

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kilise	kiliseler
akuzativ	kiliseyi	kiliseleri
dativ	kiliseye	kiliselere
lokál	kilisede	kiliselerde
ablativ	kiliseden	kiliselerden
genitiv	kilisenin	kiliselerin

význam

1. církev