klandr

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈklandr̩]

dělení

• klan-dr

etymologie

Původ slova v německém nezabarveném Geländer, zábradlí. Původně šlo o pejorativní označení takzvaných pivních trampů, kteří se více než toulání věnovali popíjení v hospodě. Dnes již slovo pejorativní nádech pozbylo a je synonymem slova tramp.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klandr	klandry
genitiv	klandru	klandrů
dativ	klandru	klandrům
akuzativ	klandr	klandry
vokativ	klandře	klandry
lokál	klandru	klandrech
instrumentál	klandrem	klandry

význam

1. (v obecném jazyce, vulgárně) zábradlí, balustráda
   • Na kamenným mostě holka sebou trhla, přeskočila klandr, do vody se vrhla.
   • „Dělejte, ať jste odsud . Za minutu to bouchne, až budeme prorážet tunel do zvýšeného přízemí.“ Utíkali jsme, seč nám síly stačily, spustili se po klandru schodiště a kryli se za zdí, na níž ještě nebyla nahozena malta.
   • Moje matka byla známá jako žena s nejkrásnějšími růžemi v Bratislavě. Já jsem jí s tím pomáhal, byť mne to moc nebavilo. Dokážete si představit, že bych byl raději někde na klandru nebo na rybách, ale byla to výborná škola. A práce v zemědělství je velmi tvrdá. Tam musíte trhat plevel, musíte růže stříhat, rozdělovat, vozit.
   • A ona bojuje o svou lety ukovanou představu. Když jsme se vrátili z klandru, řekla: „Byl to jeden z nejhorších týdnů v mým životě.“ Prý peklo.
2. (argot, zastarale) řetízek od hodinek (v zlodějské hantýrce)
   • Kdybyste ho byli potkali ve vaší ulici, řekli byste, že vás asi přijel navštívit nějaký strejda z venkova. Buřinka, perka a velké cibule s klandrem v kapse vesty tento dojem jen posilovaly. Jedině chůze, tenkrát ještě velmi pružná, se nějak nehodila k tomu nemodernímu oblečení.

související

• klandrák
• klandrovat

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-12-12]. Heslo klandr.