klecní

čeština

výslovnost

• IPA: [klɛt͡sɲiː]

dělení

• klec-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní
genitiv	klecního	klecního	klecní	klecního	klecních	klecních	klecních	klecních
dativ	klecnímu	klecnímu	klecní	klecnímu	klecním	klecním	klecním	klecním
akuzativ	klecního	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní
vokativ	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní	klecní
lokál	klecním	klecním	klecní	klecním	klecních	klecních	klecních	klecních
instrumentál	klecním	klecním	klecní	klecním	klecními	klecními	klecními	klecními

význam

1. související s klecí