klobouček

čeština

výslovnost

• IPA: [klɔbɔʊ̯t͡ʃɛk]

dělení

• klo-bou-ček

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klobouček	kloboučky
genitiv	kloboučku	kloboučků
dativ	kloboučku	kloboučkům
akuzativ	klobouček	kloboučky
vokativ	kloboučku	kloboučky
lokál	kloboučku	kloboučkách / kloboučcích
instrumentál	kloboučkem	kloboučky

význam

1. (zdrobněle) klobouk

překlady

1. zdrobněle klobouk

   • polština: kapelusik m