kloboukový

čeština

výslovnost

• IPA: [klɔbɔʊ̯kɔviː]

dělení

• klo-bou-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kloboukový	kloboukový	klobouková	kloboukové	kloboukoví	kloboukové	kloboukové	klobouková
genitiv	kloboukového	kloboukového	kloboukové	kloboukového	kloboukových	kloboukových	kloboukových	kloboukových
dativ	kloboukovému	kloboukovému	kloboukové	kloboukovému	kloboukovým	kloboukovým	kloboukovým	kloboukovým
akuzativ	kloboukového	kloboukový	kloboukovou	kloboukové	kloboukové	kloboukové	kloboukové	klobouková
vokativ	kloboukový	kloboukový	klobouková	kloboukové	kloboukoví	kloboukové	kloboukové	klobouková
lokál	kloboukovém	kloboukovém	kloboukové	kloboukovém	kloboukových	kloboukových	kloboukových	kloboukových
instrumentál	kloboukovým	kloboukovým	kloboukovou	kloboukovým	kloboukovými	kloboukovými	kloboukovými	kloboukovými

význam

1. vztahující se ke klobouku

překlady

1. • němčina: Hut-
   • slovenština: klobúkový