kmínový

čeština

výslovnost

• IPA: [kmiːnɔviː]

dělení

• kmí-no-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kmínový	kmínový	kmínová	kmínové	kmínoví	kmínové	kmínové	kmínová
genitiv	kmínového	kmínového	kmínové	kmínového	kmínových	kmínových	kmínových	kmínových
dativ	kmínovému	kmínovému	kmínové	kmínovému	kmínovým	kmínovým	kmínovým	kmínovým
akuzativ	kmínového	kmínový	kmínovou	kmínové	kmínové	kmínové	kmínové	kmínová
vokativ	kmínový	kmínový	kmínová	kmínové	kmínoví	kmínové	kmínové	kmínová
lokál	kmínovém	kmínovém	kmínové	kmínovém	kmínových	kmínových	kmínových	kmínových
instrumentál	kmínovým	kmínovým	kmínovou	kmínovým	kmínovými	kmínovými	kmínovými	kmínovými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	kmínový
komparativ	kmínovější
superlativ	nejkmínovější

význam

1. vyrobený z kmínu, související s kmínem