kmotrův

čeština

výslovnost

• IPA: [kmɔtruːf]

dělení

• kmo-t-rův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména kmotr příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kmotrův	kmotrův	kmotrova	kmotrovo	kmotrovi	kmotrovy	kmotrovy	kmotrova
genitiv	kmotrova	kmotrova	kmotrovy	kmotrova	kmotrových	kmotrových	kmotrových	kmotrových
dativ	kmotrovu	kmotrovu	kmotrově	kmotrovu	kmotrovým	kmotrovým	kmotrovým	kmotrovým
akuzativ	kmotrova	kmotrův	kmotrovu	kmotrovo	kmotrovy	kmotrovy	kmotrovy	kmotrova
vokativ	kmotrův	kmotrův	kmotrova	kmotrovo	kmotrovi	kmotrovy	kmotrovy	kmotrova
lokál	kmotrově / kmotrovu	kmotrově / kmotrovu	kmotrově	kmotrově / kmotrovu	kmotrových	kmotrových	kmotrových	kmotrových
instrumentál	kmotrovým	kmotrovým	kmotrovou	kmotrovým	kmotrovými	kmotrovými	kmotrovými	kmotrovými

význam

1. patřící kmotrovi
   • Hladu nezakusil, neboť všude dávali mu tolik jísti, že mohl i dětem kmotrovým lecos přinésti.