hornolužická srbština

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
Substantivum singulár duál plurál
nominativ knježerstwo knježerstwje knježerstwa
genitiv knježerstwa knježerstwow knježerstwow
dativ knježerstwu knježerstwomaj knježerstwam
akuzativ knježerstwo knježerstwje knježerstwa
vokativ knježerstwo knježerstwje knježerstwa
lokál knježerstwje knježerstwomaj knježerstwach
instrumentál knježerstwom knježerstwomaj knježerstwami

význam

editovat
  1. vláda, panství
    • Tajke wizije móhli najwšelakorišeho razu być: Łužica jako wuspěšne samostatne knježerstwo typa dźensnišeje Luxemburgskeje; Serbja jako dźěl Čěsko-słowaksko-serbskeje federacije, kotraž runje dźakowano tripartiće njerozpadnje; ze Serbami w 19. lětstotku zasydlena pacifiska kupa, hdźež so hladajo na izolaciju hač do dźensnišeho jenož serbsce rěči … – Takové vize mohly být nejrůznějšího rázu: Lužice jako úspěšné samostatné panství typu dnešního Lucemburska; Lužičtí Srbové jako část Česko-slovensko-lužickosrbské federace, která se právě díky tripartitě nerozpadne; Lužickými Srby v 19. století obydlený tichooceánský ostrov, kde se díky izolaci až do dnes mluví jenom lužickosrbsky…[1]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. ŠATAWA, Leoš. Hry z alternatiwu. Rozhlad, 2009, čís. 1. Dostupné online.