kočebrácký

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔt͡ʃɛbraːt͡skiː]

dělení

• ko-če-brác-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kočebrácký	kočebrácký	kočebrácká	kočebrácké	kočebráčtí	kočebrácké	kočebrácké	kočebrácká
genitiv	kočebráckého	kočebráckého	kočebrácké	kočebráckého	kočebráckých	kočebráckých	kočebráckých	kočebráckých
dativ	kočebráckému	kočebráckému	kočebrácké	kočebráckému	kočebráckým	kočebráckým	kočebráckým	kočebráckým
akuzativ	kočebráckého	kočebrácký	kočebráckou	kočebrácké	kočebrácké	kočebrácké	kočebrácké	kočebrácká
vokativ	kočebrácký	kočebrácký	kočebrácká	kočebrácké	kočebráčtí	kočebrácké	kočebrácké	kočebrácká
lokál	kočebráckém	kočebráckém	kočebrácké	kočebráckém	kočebráckých	kočebráckých	kočebráckých	kočebráckých
instrumentál	kočebráckým	kočebráckým	kočebráckou	kočebráckým	kočebráckými	kočebráckými	kočebráckými	kočebráckými

význam

1. vztahující se ke kočebrákovi

slovní spojení

• kočebrácký košík