koadjutor

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔ.adjʊtɔr]

dělení

• koad-ju-tor

etymologie

Z latiny.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	koadjutor	koadjutoři
genitiv	koadjutora	koadjutorů
dativ	koadjutoru / koadjutorovi	koadjutorům
akuzativ	koadjutora	koadjutory
vokativ	koadjutore	koadjutoři
lokál	koadjutoru / koadjutorovi	koadjutorech
instrumentál	koadjutorem	koadjutory

význam

1. (křesťanství) církevní hodostář pomáhající arcibiskupovi; pomocný biskup

externí odkazy

• Článek Biskup koadjutor ve Wikipedii