koaliční

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔalɪt͡ʃɲiː]

dělení

• ko-alič-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční
genitiv	koaličního	koaličního	koaliční	koaličního	koaličních	koaličních	koaličních	koaličních
dativ	koaličnímu	koaličnímu	koaliční	koaličnímu	koaličním	koaličním	koaličním	koaličním
akuzativ	koaličního	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční
vokativ	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční	koaliční
lokál	koaličním	koaličním	koaliční	koaličním	koaličních	koaličních	koaličních	koaličních
instrumentál	koaličním	koaličním	koaliční	koaličním	koaličními	koaličními	koaličními	koaličními

význam

1. vztahující se ke koalici
   • Byl zprvu v rakouských službách vojenských a bojoval proti Turkům, r. 1792 při poslední korunovaci něm. císaře konal úřad maršálka a v první válce koaliční proti Francouzům zvítězil dne 30. října 1793 u Cateau-Cambrésis.

překlady

1. vztahující se ke koalici

   • němčina: Koalitions-
   • polština: koalicyjny

synonyma

1. spolčovací