koira

finština

výslovnost

• IPA: [ˈkoirɑ]

dělení

• koi-ra

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru koira
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	koira	koirat
genitiv	koiran	koirien (koirain)
akuzativ	koiran koira	koirat
partitiv	koiraa	koiria
essiv	koirana	koirina
translativ	koiraksi	koiriksi
inessiv	koirassa	koirissa
elativ	koirasta	koirista
illativ	koiraan	koiriin
adessiv	koiralla	koirilla
ablativ	koiralta	koirilta
allativ	koiralle	koirille
abessiv	koiratta	koiritta
komitativ	—	koirine
instruktiv	—	koirin

význam

1. pes
   • Koira on ihmisen paras ystävä. – Pes je nejlepší přítel člověka.
   • Vanha koira ei opi uusia temppuja. – Starého psa novým kouskům nenaučíš.

synonyma

1. (dětsky) hauva, (humorně) piski, (hanlivě) rakki, (básnicky) hurtta, (zastarale) peni

související

• ajokoira
• koirankoppi
• koiranpentu
• koiras
• koiranelämä
• koiranilma
• koiramainen

přísloví, úsloví a pořekadla

• koira on ihmisen paras ystävä
• se koira älähtää, johon kalikka kalahtaa
• vanha koira ei opi uusia temppuja

karelština

dělení

• koi-ra

podstatné jméno

význam

1. pes

synonyma

1. koiru

votština

výslovnost

• IPA: [koirɑ]

dělení

• koi-ra

podstatné jméno

význam

1. pes