češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈkoɪtus]

děleníEditovat

  • koi-tus

etymologieEditovat

Z latinského coeo, coitum „jít spolu“, složeného z předpony co- „s, spolu“ a kořene eo, iturus — „jdu“. [1]

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ koitus koity
genitiv koitu koitů
dativ koitu koitům
akuzativ koitus koity
vokativ koite koity
lokál koitu koitech
instrumentál koitem koity

významEditovat

  1. pohlavní spojení

překladyEditovat

  1. spojení

synonymaEditovat

  1. soulož, kohabitace, (odborně) imise

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. Maxdorf, s.r.o.. Velký lékařský slovník [online]. Maxdorf, s.r.o., [cit. 2020-10-07]. Heslo koitus. Dostupné online.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-04-24]. Heslo koitus.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-09-08]. Heslo koitus.
  • Příruční slovník jazyka českého a databáze lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-09-08]. Heslo koitus.