koitus
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈkoɪtus]
dělení
editovat- koi-tus
etymologie
editovatZ latinského coeo, coitum „jít spolu“, složeného z předpony co- „s, spolu“ a kořene eo, iturus — „jdu“. [1]
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | koitus | koity |
genitiv | koitu | koitů |
dativ | koitu | koitům |
akuzativ | koitus | koity |
vokativ | koite | koity |
lokál | koitu | koitech |
instrumentál | koitem | koity |
význam
editovatpřeklady
editovatsynonyma
editovat- soulož, kohabitace, (odborně) imise
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ Maxdorf, s.r.o.. Velký lékařský slovník. Maxdorf, s.r.o., [cit. 2020-10-07]. Heslo koitus. Dostupné online.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-04-24]. Heslo koitus.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2020-09-08]. Heslo koitus.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2020-09-08]. Heslo koitus.