kolaudační

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔlaʊ̯dat͡ʃɲiː]

dělení

• ko-lau-dač-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační
genitiv	kolaudačního	kolaudačního	kolaudační	kolaudačního	kolaudačních	kolaudačních	kolaudačních	kolaudačních
dativ	kolaudačnímu	kolaudačnímu	kolaudační	kolaudačnímu	kolaudačním	kolaudačním	kolaudačním	kolaudačním
akuzativ	kolaudačního	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační
vokativ	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační	kolaudační
lokál	kolaudačním	kolaudačním	kolaudační	kolaudačním	kolaudačních	kolaudačních	kolaudačních	kolaudačních
instrumentál	kolaudačním	kolaudačním	kolaudační	kolaudačním	kolaudačními	kolaudačními	kolaudačními	kolaudačními

význam

1. související s kolaudací