kolegáček

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔlɛgaːt͡ʃɛk]

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kolegáček	kolegáčci / kolegáčkové
genitiv	kolegáčka	kolegáčků
dativ	kolegáčku / kolegáčkovi	kolegáčkům
akuzativ	kolegáčka	kolegáčky
vokativ	kolegáčke	kolegáčci / kolegáčkové
lokál	kolegáčku / kolegáčkovi	kolegáčcích
instrumentál	kolegáčkem	kolegáčky

význam

1. (familiárně, zdrobněle, v obecném jazyce, ironicky) kolega

související

• kolegáčkův
• kolegáčkovský