kompozitum

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔmpɔzitʊm]

dělení

• kom-po-zi-tum

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kompozitum	kompozita
genitiv	kompozita	kompozit
dativ	kompozitu	kompozitům
akuzativ	kompozitum	kompozita
vokativ	kompozitum	kompozita
lokál	kompozitu	kompozitech
instrumentál	kompozitem	kompozity

význam

1. (v jazykovědě) složené slovo, složenina

překlady

1. složenina

   • angličtina: compound (word)
   • němčina: Kompositum m

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-04-16]. Heslo kompozitum.