kompozitum

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔmpɔzitʊm]

dělení

• kom-po-zi-tum

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	kompozitum	kompozita
genitiv	kompozita	kompozit
dativ	kompozitu	kompozitům
akuzativ	kompozitum	kompozita
vokativ	kompozitum	kompozita
lokál	kompozitu	kompozitech
instrumentál	kompozitem	kompozity

význam

1. (v jazykovědě) složené slovo, složenina

překlady

1. složenina

   • angličtina: compound (word)
   • němčina: Kompositum m

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. ÚJČ, [cit. 2021-04-16]. Heslo kompozitum.