korpskomando
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [kɔrpskɔmandɔ]
etymologie editovat
Z německého Korpskommando téhož významu.
podstatné jméno editovat
- rod střední
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | korpskomando | korpskomanda |
| genitiv | korpskomanda | korpskomand |
| dativ | korpskomandu | korpskomandům |
| akuzativ | korpskomando | korpskomanda |
| vokativ | korpskomando | korpskomanda |
| lokál | korpskomandu | korpskomandech |
| instrumentál | korpskomandem | korpskomandy |
význam editovat
- (zastarale, vojenský slang) velitelství armádního sboru
- Polní kurát, který zaslechl poslední slova, pobručuje si nějaký motiv z operety, kterou by nikdo nepoznal, vztyčil se k divákům: „Kdo je z vás mrtvej, ať se přihlásí u korpskomanda během tří dnů, aby mohla být jeho mrtvola vykropena.“[1]
- Telefon se rozdrnčel, štábní profous musel letět s hlášením na korpskomando a na policii, zalarmováni detektivové, policie a vojenské stráže, telegramy na četnické stanice a vrchní štábní profous telegrafoval podrobnou zprávu o Špírkovi a o všech opatřeních ministerstvu války.[2]
- V Litoměřicích byla, hoši, zlá vojna. Korpskomando, stavení jak zámek, v oknech a na ulici všude na tě brejlí plechovejch límců, velká teda šramota a všechno německý.[3]
poznámky editovat
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- ↑ JUNKOVÁ, Veronika. Vězeňská zkušenost (1914-1918): Vězeňská korespondence Cyrila Duška. Praha, 2017. 154 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Magdaléna Pokorná. s. 170. . Dostupné online.
- ↑ JOHN, Jaromír. Večery na slamníku. [s.l.] : Nadační fond Česká knižnice, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., a vydavatelství Host, 2017. ISBN 978-80-7577-204-6. S. 167.