kotěcí

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔcɛt͡siː]

dělení

• ko-tě-cí

přídavné jméno

• měkké

etymologie

Ze substantiva kotě a přípony -cí.

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí
genitiv	kotěcího	kotěcího	kotěcí	kotěcího	kotěcích	kotěcích	kotěcích	kotěcích
dativ	kotěcímu	kotěcímu	kotěcí	kotěcímu	kotěcím	kotěcím	kotěcím	kotěcím
akuzativ	kotěcího	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí
vokativ	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí	kotěcí
lokál	kotěcím	kotěcím	kotěcí	kotěcím	kotěcích	kotěcích	kotěcích	kotěcích
instrumentál	kotěcím	kotěcím	kotěcí	kotěcím	kotěcími	kotěcími	kotěcími	kotěcími

význam

1. vztahující se ke koťatům

související

• kotě
• kočičí

poznámky

• [1]