krupice

čeština

dělení

• kru-pi-ce

podstatné jméno

• rod ženský

varianty

• (na Moravě) krupica

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	krupice	krupice
genitiv	krupice	krupic
dativ	krupici	krupicím
akuzativ	krupici	krupice
vokativ	krupice	krupice
lokál	krupici	krupicích
instrumentál	krupicí	krupicemi

význam

1. pokrm z pomletého obilí
2. sypký materiál (např. cukr, obilí, ...)