kuil

nizozemština

výslovnost

• IPA: [kœy̯l]  kuil^{? • info}

etymologie

Z předpokládaného pragermánského *kūlō, přes staroholandštinu.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kuil	kuilen

význam

1. jáma, prohlubeň, výkop
2. (v rybářství) keser, podběrák

antonyma

1. drempel, hobbel, bobbel
2. ―

přísloví, rčení a pořekadla

• wie een kuilgraaft voor een ander, valt er zelf in

související

• moordkuil
• wolfskuil, wolvenkuil
• valkuil
• kuilen
• kuiltje
• leefkuil
• borstkuil
• kuildek
• kuilover
• kuilgraver
• zandkuil
• slangenkuil
• kuilover
• aardkuil
• zitkuil