kukuč

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkʊkʊt͡ʃ]

dělení

• ku-kuč

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kukuč	kukuče
genitiv	kukuče	kukučů
dativ	kukuči	kukučům
akuzativ	kukuč	kukuče
vokativ	kukuči	kukuče
lokál	kukuči	kukučích
instrumentál	kukučem	kukuči

význam

1. (v obecném jazyce) pohled (způsob podívání se)
   • Herečka Eva Josefíková se vždycky pyšnila něžnou tvářičkou a srnčím kukučem, kterému odolal málokterý muž.
2. (nářečně) šátek uvázaný pod bradu